Návštěva Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu v Norsku  

Ve dnech 26.-30.5. 2008 navštívila Norsko delegace Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu Parlamentu ČR. Delegace, již tvořili senátoři Alena Palečková, Pavel Čáslava a Josef Novotný, jednala s Pracovním a sociálním výborem norského parlamentu, na Ministerstvech zdravotnictví a sociálních věcí, na radnici města Tromsø a v Norském centru telemedicíny. Návštěva navázala na loňskou cestu tohoto Výboru na Island.

    Při jednání v Pracovním a sociálním výboru Stortingu seznámila delegaci předsedkyně výboru K. Andersen s probíhajícími reformami v sociálním zabezpečení v Norsku. Kromě toho, že je reformován celý systém sociální péče a zdravotního pojištění (stát v Norsku mj. zodpovídá za starobní a invalidní důchody, nemocenskou a podporu v nezaměstnanosti), probíhá rovněž změna správního aparátu. Cílem sjednocení je dosáhnout stavu, aby občan mohl řešit veškeré své související (pracovní, sociální apod.) záležitosti na jednom místě. Jde o největší správní reformu v dějinách Norska, celkově se týká 17.000 zaměstnanců. Všechny politické strany s nutností reformy souhlasí, neshodují se pouze v některých detailech.            
    Probíhá rovněž důchodová reforma, jejímž cílem je, aby Norové pracovali déle. Dnes je věk odchodu do důchodu 67 let; po reformě to bude již 62 let, ale důchod bude výrazně stoupat s pozdějším odchodem. Zároveň od 62 let bude existovat možnost přivýdělku k důchodu. Do výměry se již nebude započítávat 20 nejlepších let zaměstnání, ale veškeré výdělky v průběhu zaměstnanosti.            
    V Norsku existují z pohledu sociálního výboru 2 problematické skupiny – jednak mládež s neukončeným vzděláním (obvykle přistěhovalci) a postižení – výbor připravuje zákon o zrovnoprávnění postižených.              

    ST Ministerstva zdravotnictví K.Henriksen uvedla senátory do norského systému zdravotnictví včetně zodpovědností MZdr (patří do nich i Vinmonopolet, státní síť distribuce vína a lihovin!).  Vzhledem k diskusím v ČR se jednání zaměřilo na otázku plateb za léčbu. Obecně jsou lékaři v Norsku financováni z obecních dotací, pojištění a spoluúčasti pacientů. Poplatky činí 160 NOK (500 Kč) za návštěvu praktického lékaře, 280 NOK (870 Kč) za specialistu. Existuje roční limit, který činí (včetně léků, psychologů a přepravy) 1740 NOK (5400 Kč), v případě využití fyzioterapie, terapie v zahraničí a rehabilitací 2500 NOK (7750 Kč). Návštěvy dentisty si platí Norové v plné výši, naopak pobyt v nemocnici je zdarma.
    Zajímavé byly rovněž informace o právech pacienta (upravena zvláštním zákonem), mj. právo na informace o chorobě včetně možnosti nahlédnout do chorobopisů, právo volby způsobu léčby, právo rodičů účastnit se léčby dětí, právo podat stížnost či možnost asistence Pacientského ombudsmana apod.

    Základním heslem v norském sociálním systému je podle VŘ U. Pedersena z Ministerstva práce a sociálního začlenění „Splň si své povinnosti, žádej o svá práva“. Po seznámení s demografickou situací v Norsku (především stárnoucí populace) a situací na trhu práce (vysoká zaměstnanost mužů i žen, nedostatek pracovních sil daný ekonomickým růstem) byly předneseny detaily chystaných i probíhajících reforem v Norsku (viz výše).
    Ke správní reformě: dříve existovaly 3 úřady – Úřady práce, Správa sociálního zabezpečení + místní úřady (pro ty kdo nedosáhli na podporu ze SSZ), ty jsou nyní slučovány (2006 na centrální úrovni, 2006-2009 postupně regionální a místní úřadovny). Výhodami je lepší interní koordinace, větší orientace na klienta, větší možnost začlenění klienta do pracovního procesu, možnost vytvořit pro každého klienta individuální plán.

    Dalšími projednávanými tématy byly invalidní důchody či boj s chudobou. K otázce prodloužení VPPS se představitelé dle očekávání vyjadřovali především s odvoláním na existující riziko sociálního dumpingu.  

    Při jednání na radnici města Tromsø (starosta A.Hausberg, Sociální a zdravotní výbor) se delegace zajímala o fungování sociálního a zdravotního systému v lokálních podmínkách (s přihlédnutím ke specifikům velmi odlehlého kraje). Přes svoji vzdálenost a nepříznivé klimatické podmínky není Tromsø zařazeno mezi regiony s vyšší sociální podporou (pouze ještě severnější kraj Finnmark). Diskuse se týkala rovněž kandidatury Tromsø na pořádání ZOH 2018.
 
    Norské centrum pro telemedicínu (ředitel S. Pedersen) představilo nejnovější trendy v této oblasti. Karty pacientů jsou již digitalizovány, často však spolu nekomunikují různé systémy. Pokrok byl naopak zaznamenán v oblasti operací přes videokonference, stejným způsobem jen prováděna i “teledialýza“, vyšetření ultrazvuku, rentgeny apod. Časté je i využití e-mailů. Podle centra lze 60-80% pacientů vyšetřit tímto způsobem. Jedná se o nový způsob práce – přesun péče z nemocnic na kliniky, do ordinací i domovů pacientů. Odvrácenou stranou jsou ceny, např. digitálního stetoskopu. Problémem jsou i postoje vlády a zdravotní pojišťovny, které zatím platí pouze za osobní vyšetření.  


Vypracoval a schválil: Mgr. Petr Starý