Krotitelé manželek
V poslední době několik lidí z místní politiky scény znervóznělo
z faktu, že moje žena kandiduje do městského zastupitelstva za jiný
politický subjekt než já. Vyslechnul jsem si mínění, že by to žena senátora
neměla dělat a že mi „podráží nohy“. Jeden městský politik, silně rozhořčen
kritickým stylem kampaně, který je vlastní politické straně, za kterou moje
žena kandiduje, ztratil nervy natolik, že měl potřebu mi zatelefonovat.
Kategoricky mě žádal, abych svojí ženě „domluvil“ a zakázal jí používat pro
média některé slogany, které se mu nelíbily, a bral si je osobně.
Následovalo vyhrožování mediální odvetou, pokud si neudělám „doma pořádek“.
Moje odpověď jemu a případným dalším krotitelům žen zní: v podstatě po mě
pánové chcete, abych své ženě nasadil burku a zavřel ji do sklepa. Žijeme
však v jednadvacátém století a každá dospělá svéprávná žena, bez ohledu na
to, jestli je svobodná, rozvedená, vdaná za toho či onoho má podle ústavy
nezadatelné právo vyvíjet jakoukoliv politickou činnost, která není
v rozporu s právním řádem České republiky. Nebudu ani cenzor ani mentor své
ženy. Nepodřizuji svůj život ani své rodinné vztahy trapnému počítání
politických bodů, které mi ta či ona veřejná aktivita mých blízkých může
přinést nebo ubrat. Kalkulovat s plusy a mínusy za manželku je mi cizí a
rád to přenechám jiným. Kdo pro samou politiku nevidí opravdový život, toho
je mi, přátelé, líto.
Pavel
Čáslava 25.9.2010
