Hazard ve městě
Na posledních dvou schůzích zastupitelstva města Sokolov před
prázdninami jsem informoval o regulacích hazardních her, které připravoval
Parlament České republiky. Chtěl jsem obrátit pozornost zastupitelů na
závažný sociální problém a vyvolat diskuzi o jeho řešení.
Dovolím si na začátku stručnou rekapitulaci problému a začnu osobním
názorem. Jako psycholog vím, že hazard zneužívá přirozené lidské potřeby
hravosti a soutěžení tím, že je spojuje s iluzí rychlého zbohatnutí. Hráčská
závislost, která z tohoto neblahého spojení vzniká, ničí lidské osudy,
ožebračuje a rozvrací rodiny a devastuje lidské vztahy. Prostředí hráčů a
heren na sebe váže kriminalitu. Hazardem vyvolané náklady na různé sociální
dávky, na léčbu, na výdaje policie a soudů zaplatí společnost. Nabízí se
jednoduché řešení: zákaz heren. Víme však z historie, že absolutní prohibice
negativní jev neodstraní, pouze ho přesune do podsvětí. Kriminální prostředí
nelegálních heren by produkovalo ještě více zla a neštěstí než legální,
státem regulovaný herní průmysl. Dnešní legalizace hazardu je tedy volbou
menšího zla.
Problém je ale v tom, že regulace jaksi nefunguje. Stát vložil loterijním
zákonem veškeré pravomoci do rukou ministerstva financí. Potlačil možnost
rozhodování obcí, které si dnes nemohou určit, do kterých lokalit herny
vykážou, aby neobtěžovaly občany a nekazily děti. Případně zda-li vůbec
herny na svém katastru strpí. Města s takovým omezením svých pravomocí nikdy
nesouhlasila. Vždy požadovala, aby mohla rozhodovat zejména o umístění
heren, protože sociální patologie s nimi spojená má vliv na kvalitu života v
obci. Ministerstvo, které se tváří, že je schopno zajistit regulaci heren
lépe než města, přitom samo nedodržuje pravidla, která si jako autor zákona
stanovilo. Například porušuje v zákoně uvedený zákaz umisťování heren
v blízkosti škol, zdravotnických zařízení, budov pro veřejnost.
Pověstným světlem na konci tunelu měla být novela loterijního zákona,
která před prázdninami vznikla na půdě Sněmovny a byla bez prodlení
schválena Senátem. Ta dávala obcím pravomoci, po kterých tak dlouho volaly.
Nakonec však byla, pro mě nepochopitelně, zastavena prezidentským vetem.
Jakousi cenu útěchy pro města představuje možnost vybírat poplatky za
hrací přístroje ve výši až 20 000 Kč ročně za jeden automat. Tyto peníze
může radnice použít na rozvoj kultury, sociálních služeb, sportu. Je to sice
malá náplast na škody způsobené hazardem, ale městům peníze mnohdy přijdou
vhod. Ale ani to pořádně nefunguje. Kámen úrazu je v definici, co je to
hrací přístroj. Zákon si neumí poradit s moderními hracími videoterminály
napojenými na síť, které se zastaralé technické definici vymykají. Takže
v praxi to vypadá třeba tak, že v herně stojí jeden klasický herní automat a
vedle něho videoterminál, který zvenčí vypadá téměř stejně jako ten
klasický. Ovšem město dostává poplatky jen za ten starší. Není divu, že za
poslední dva roky vzrostl počet videoterminálů v hernách několikanásobně,
protože to bylo pro majitele výhodné.
To platilo donedávna. Bez velkého mediálního rozruchu, který provázel
neúspěšnou novelu loterijního zákona se ve stejné době Senátu podařil
husarský kousek: prosazení novely zákona o místních poplatcích, která
opravila zastaralou definici herního přístroje. Definice je nyní tak
universální, že zahrnuje všechny technické modifikace automatů. Nic
nebrání, aby města vydávala vyhlášky zpoplatňující všechny hrací přístroje
bez rozdílu. V České republice už to řada obcí udělala.
Moje výzva k zastupitelstvu šla stejným směrem a ještě o kousek dál.
Navrhoval jsem, aby si město udělalo inventuru počtu všech hracích
přístrojů. Aby vědělo, kolik mu nové poplatky vynesou. A nebude také na
škodu, když si udělá přesný přehled o umístění heren, protože se to bude
brzy hodit. Jsem totiž přesvědčen, že novelu loterijního zákona již není
možné dál brzdit a že nová Sněmovna obcím jejich pravomoci dříve nebo
později vrátí.
Pavel
Čáslava 4.8.2010
Dovětek:
Zastupitelstvo města Sokolova na svém posledním zasedání v tomto
volebním období dne 23.9.2010 přijalo novelu městské vyhlášky, která
zpoplatňuje nejvyšší možnou částkou
všechny druhy výherních hracích přístrojů. Jsem rád, že moje úsilí
vedlo k výsledku a město využilo všechny zbraně, které v současné době vůči
hazardu má. Další boj se už bude odehrávat v Parlamentu; je třeba prosadit,
aby města a obce měla pravomoc rozhodovat o umístění heren na svých územích.
O to se budu zasazovat v Senátu.
PhDr. Pavel Čáslava 25. 9. 2010
