Nechci čtenáře mást, tentokrát nebude řeč o secesi jako o uměleckém stylu konce 19. století a počátku 20. století, projevujícím se hlavně v užitém umění a architektuře, jehož pozoruhodné ukázky vidíme v Mariánských Lázních na každém kroku.
Dnes chci mluvit spíše o původním význam latinského slova "secessio", který má vazbu na jistou událost v antickém Římě. Tehdy se chudší část obyvatel náhle rozhodla opustit město. Bylo to tedy něco jako stávka a mělo tím být dosaženo určitých výhod. Povedlo se. Řím se ocitl bez důležité pracovní síly a musel prý požadavkům chudiny ustoupit.
Možná čtenář tuší na co narážím. Nedávno představitelé tohoto města veřejně vyslovili myšlenku jakési „secese“ Karlovarského kraje a příklonu k Plzni. Nerad bych, tak jako někteří novináři, vařil z vody. Rozumím, že nešlo o nic jiného než o nadsázku. Do jisté míry o provokativní reakci na jedno nespravedlivé rozhodnutí úředníků kraje, kterým vyřadili město ze soutěže o dotaci pod záminkou formální chyby v projektu.
Nehodlám spekulovat nad reálností takové „secese“ nebo rozvíjet různé hospodářské a politické hypotézy na toto téma. Bylo by to laciné a nefér.
Chtěl bych se však se čtenářem podělit o jednu zkušenost. Vyslovit nahlas jeden pocit, který se táhne jak červená niť mnohými rozhovory, které během svých pravidelných senátorských dní v Mariánských Lázních  vedu s lidmi, kteří mě navštěvují.  Často přijde řeč na praktické stránky života obyvatele tohoto města, ležícího na samém okraji našeho kraje. Lidé hovoří o svých starostech s vyřizováním věcí na vzdálených úřadech, s dojížděním dětí do škol, s návštěvami ve zdravotnických zařízeních a přitom srovnávají:
 „... na dálnici do Plzně je to dvacet minut, ... spojení vlakem do Plzně výborné, do Varů mizerné. Podobně je to s autobusem.  … Výběr a kvalita škol v Plzni ve srovnání s K. Vary významně lepší, taktéž kvalita a dosažitelnost zdravotnických zařízení.“
Mohl bych pokračovat dál a skóre pro Plzeň by se jenom zvyšovalo. A jestli občas v takovém rozhovoru spontánně probleskne otázka: „ .. a  neměli bychom to pod Plzní jednodušší?“ tak v ní neslyším žádný přepjatý patriotismus, ale logickou reakci lidí na častá dilemata, která přináší života na periferii.
Tak a teď jsem vyslovil to nehezké slovo a hodně lidí tím naštvu. Perla západočeského lázeňství a periferie? Problém však není ve slovech, ale v reálném rozporu. Na jedné straně nádherné a významné město, na které jsou jeho obyvatelé právem hrdi, na druhé straně objektivní nevýhody života mimo centrum.
Myslím, že teď by měl být „na tahu“  Karlovarský kraj. Měl by svou rozvojovou politikou dát poctivou odpověď na oprávněnou otázku: Co nabízí Karlovarský kraj našemu městu? Mělo by to být něco víc, než  přerozdělování peněz pod matoucím názvem dotace. Z povahy přerozdělování totiž  plyne, že kromě obdarovaných musí být také ti méně šťastní, na které se nedostane.

Pavel Čáslava 23.9.2009